Jak vzniká rakovina II

Příčina nádorových onemocnění jsou změny genetické informace nebo-li mutace v genech důležitých pro buněčné dělení. Jejich potřeba několik, aby se celý systém, který kontroluje buněčné dělení, zhroutil. Mutace mohou probíhat spontánně bez jakéhokoliv vlivu. Mohou být vyvolány mutagenními látkami, které jsou všechny potenciálně karcinogenní. Tzn. že vyvolávají mutace a mohou vyvolat vznik nádorového onemocnění.

Normálními metabolickými procesy vznikají v našich buňkách reaktivní kyslíkové radikály (ROS), které mohou rozrušovat naši genetickou informaci nebo jiné molekuly. Tyto částice mohou vznikat i působením potenciálně škodlivých chemických látek. Tzn, že tyto chemické látky jsou mutagenní, až když projdou metabolismem našeho těla.

Mutagennní/karcinogenní látky se mohou vyskytovat v našich potravinách. Mohou vznikat nevhodnou tepelnou úpravou bílkovin (přepálené maso, uzení, grilování), kdy vznikají karcinogenní nitrosaminny, heterocyklické aminy (IQ) a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU). Mohou vznikat pyrolýzou tuků (přepálený olej), kdy vznikají karcinogenní PAU. Mohou také vznikat karamelizací cukrů, kdy vznikají zase jiné heterocyklické sloučeniny. Z potravin obsahující škrob se přílišným pečením či smažením vytváří karcinogenní akrylamid (přepražená káva, spálené lupínky, spálený chléb - při teplotě vyšší než 120 °C).

Další mutagenní, potenciálně karcinogenní látky, jsou látky kontaminující naše životní prostředí. Většinu jich už známe. Patří mezi ně polychlorované dioxiny a PAU, které vznikají přirozeně nedokonalým spalováním organické hmoty (např. hoření lesů, spalovací motory), dále polychlorované bifenyly (PCB), které se vyrábějí v průmyslu, nebo ftaláty, které jsou součástí plastových hmot. Z prvků, které nám mohou tímto způsobem nejvíce škodit, jsou to rtuť, olovo, arsen, kadmium, chrom, azbest a nikl....

Už mnoho let je známo, že nejjedovatější látky na světě jsou mykotoxiny, nebo-li sekundární metabolity plísní. Mají mnoho toxických účinků a navíc jsou karcinogenní. Patří mezi ně aflotaxin, který se může vyskytovat v cereáliích, burácích, ořechách, oříškách a v koření, dále ochratoxin, který se může vyskytovat v cereáliích, luštěninách, mléku a ve vnitřnostech zvířat. Dále mezi ně patří patulin, který se vyskytuje v jablkách a v jiném ovoci s hnědou hnilobou.

Karcinogenní je cigaretový kouř. Skládá se ze 4000 nejrůznějších sloučenin, z nichž mnohé jsou škodlivé. Způsobují 90% případů rakoviny plic a mimo jiné i přibližně 30% všech ostatních nádorových onemocnění (např. karcinom žaludku nebo močového měchýře).  

Výčet není zdaleka úplný. Další faktory, které mohou způsobit vznik nádorového onemocnění jsou faktory působící na nás zevnějšku, jako některé viry, UV záření, ionizující záření (rentgenové, gama záření a záření alfa částic) a některé další chemické látky, které jsou skryty v laboratořích a v běžných podmínkách se nevyskytují (např. etidium bromid, modifikované báze, kys. dusičná).

NA závěr něco pozitivního: V buňkách máme několik přirozených systémů, které jsou schopny opravovat mutace v naší genetické informaci. Dále náš imunitní systém je schopný zabíjet nádorové buňky. Pravděpodobně u většiny z nás často nádorové buňky vznikají, ale imunitní systém se s nimi dokáže vypořádat. Jak dokonale se vede bitva s nádorovými buňkami  záleží na tom, co jsme dostali do vínku od svých příbuzných. Takže záleží na  našich vrozených schopnostech a na životním stylu, kdy a kde vznikne nádorové onemocnění.

Kohoutová a kol.: Lékařská biologie a genetika (II.díl), Karolinum 2012

Thompson & Thompson: Klinická genetika, 6.vydání