Trocha vlastní poezie
7.5.24 Peetovi
Napsala jsem ti, co mě trápí I když to není poprvé, co píšu smutné věci, ty posíláš mi objetí. Teď?……. Opravdu platí, že když něco potřebuji a chci dostanu to, až když nebudu chtít. Posíláš mi objetí Potom všem, co bylo! Ale minulost už neplatí/je pryč. Teď vím, že mi někdo fandí A na mě myslí. Posíláš mi objetí A já ti přeji vše dobré a hodně štěstí. Je to pryč!
2020 Sám sobě jsi stromem
Sám sobě jsi stromem, pevným silným kmenem s košatou korunou nebo korunou štíhlou, vysokou? Rodiče ti pomohli pustit kořeny. A ty se rozhoduješ sám svými větývkami, větvemi, jak široce a kudy vzduchem jak životem se protlačíš. Něco ale nepůjde, něco pokazíš, o tom rozhodne tvé momentální okolí. Zlomí tě tvé průběžné problémy nebo nezlomí? Na tobě je délka a počet všech větévek, větví. Tak se drž, snaž se, nerozpadej se ve vedví. Sám sobě jsi stromem.
Trénink na Šumavě 2020
Stojím tu jak před 20 lety, nemám batoh na zádech a nespím pod širákem Ale mám činky a počítám si mety. Bavím se a makám jako drak. Sluníčko pálí, mám trochu strach, že večer uvolním se příliš u ohně, a nedosáhnu v cvicích ani na nejnižší úrovně. Ale ráno zas cvičím jako ďas, kopla jsem do sebe totiž nastřelovák! Do soutěže napnutá jsem jako prak, pak přijde Markétka, zvedne hlas a já zas makám jako žáček, žák....
26.10.2020 Nebudu si lhát
Už nebudu mu psát, už nebudu si přát. A hlavně nebudu myslet a si lhát. Vydržím to? Jsem to přece já. Už nebudu si lhát, že mě má rád.
5.10.2020 Otoč list
Otoč ho, já vím, že to bolí. Bolet to bude Otoč ten list, je to pryč. Slibuji, že to bude jiné. Začneš novou kapitolu, tady teď od tohoto stolu víš, co uděláš a časem zjistíš, jakou cestou se máš dát. Otoč list.
15.8.2020 Proč proč proč
Proč proč proč plýtvám časem a myšlenkami prosím prosím prosím přestaňte mi.
4.7.20 Těžko je mi
Těžko je mi, balvan mi sedí na hrudi, protože všechno si uvědomuji. A vím. Co všechno? Co nemůžu, a nebudu mít. Nejsem blázen. Těžko je mi, protože chci. Kreslím v duchu oheň a dívám se do něj. Ten sen je krásný a lákavý, i ten další co přichází po něm.
Mrzí mě, že se trápím.
Proč? Jsem jen jedna z mnohých.
Proč neflirtuju a necítím jen pobavení?
Proč cítím víc?
Já ale nechci!
Není, nemám z toho nic!
A přitom manžel se tak snaží..
Proč se musím trápit?
19.6.20 Zamilovaná
Miluji a sázím, miluji a ztrácím.
Přestávám se ovládat, nahazuji, házím
Dostane se mi milého povzbuzení.
a pak mě čeká drsné probuzení.
19.8.19 Strach
Mám občas takový strach, že se všechno změní.
a já nic neudělám.
Občas mám takový strach,
že je to zlé a že vše pohoří.
Mám takový strach,
že nemůžu spát.
Dýchej, dýchej, slyšíš?
Je ticho, vlahá, čistá noc.
Odpočívej.
Zítra bude dost napilno
a ráno určí, jak se půjde dál.
Když dva na čas život spojí
žijí spolu.
Pak rozejdou se a moc to bolí. Bolí!
10.6.04
nejsem sám
Jste z jiného světa
Tak nevolám.
Stojím tu a jdu mnoho cest
potřebuji se jen nechat vést
Co bych Ti chtěla říct
Chci Tě mít
Chci Tě znát
Co bych Ti chtěla říct,
nevím, ehm ..snad
očekávám víc
Co bych ti chtěla říct
prosím, nech to přinést čas.
Píšu, říkám si, zpívám,
Miluju a mluvím, snad dávám
jsem zmatená a čekám
Nadávám, křičím, slibuji
A čekám
a píšu
a miluju
a čekám.
Zítra ráno se probudím
abych se probudila s úsměvem.
Dál opravdu dodržím,
Aby mi už zítra bylo dobře.
Potkám svou dobrou přítelkyni,
abych zjistila, že se přestala měnit
Všechno zvládnu a stihnu
klidu na zábavu.
Věříte tomu?Já ano!
Pojďte spát!
20.1.2000 Tma
Tma, ta věrná kamarádka
je sama o sobě tichá bez zvuků,
jen déšť bubnuje na okno.
Každý spí.
Málokdo se probudí,
aby slyšel ticho noci.
Já poslouchám
a ráda mám.
rohy domů pod září lamp.
Ticho a klid nade vše.
1.9.1999 Denně
Denně procházím spoustu chodeb
Denně za sebou spoustu světel zhasínám
Desítky dveří zavírám a zase otvírám.
Vždycky jsem jen o jeden krůček dál.
Mít tak body, co prošlápnou
každý centimetr mého života!
4.12.1999 Mládí
Mládí je jak vůně pohledného obličeje.Mládí je jak vlasy z reklamy na Pantene
Mládí je láska bez otázek,
a mnoho slov bez myšlenek.
Mládí je nejistota, úsměv, poznání
Mládí je kolektivní hra bez myšlení.
Mládí je rozhodnutí, mládí je otázka.
Místo rozdávání, uzavření duší.
Mládí by mělo vládnout světu.
Obloha
Já hleděla jsem do noci,
kde cítí se jen pavouci a netopýři.
Sčítala jsem jsem hvězdy nad námi
vyprávěla pověry
o světech bývalých i budoucích,
které znám všechny z knih.
Úplněk 4.12.1999
17.1.1999 Večerní země
Dívám se dívám,
vidím:
Světlo tvých očí,
tmu tvé duše,
délku tvých vlasů,
samotu tvých kroků
a ptám se:
"Kam kráčíš?
Nevím, nemám zdání,
snad někde v dáli
mlha se rozplyne".
Pro Jirku
Temná noc halí miliony světel a hvězd,
stojím v půlkruhu,
svět se mnou se točí!
Pro hvězdy,
pro nebe,
pro dálku,
pro Tebe... mám dnes své oči.
Patří nám před námi zářící kamínky,
nebo kousek nebe?
Já mohu ti dát v tuto chvíli
jen sama sebe.
Kreslíme spolu na vrcholu světa
svou tajnou skrýš a máme
zas dnes k sobě o trochu blíž.
1998 Co jsem
Jsem divoký život, jsem bezbarvý vzduch.
Jsem věrný kamarád a pro všechny a nikoho druh.
Jsem večerní sport a raní ptáče.
Jsem zvědavá kost, jsem naštvaná moc
přišla bez pozvání
s lehkým zaklepání
zahalila celou místnost.
nesměle šla dál,
Co s ní dělat mám?